Dům - část šestá
O 10 minut později už se zapnutými gatěmi chodil po pokoji a zkoumal to, co predtim prehlídl. Čajové svíčky mezitím dohořely a jedinné světlo tedy vycházelo z velké rudé svíce uprostřed stolu.
I přesto, že byla svíce obalena v loužičkách odtékajícího vosku, které končily jak na desce stolu, tak na parketách pod ním, si všiml rýhy značící ke uhasla předchozí svíčka, a byla nalepena nová.
Přestal zkoumat svíci a věnoval pozornost papírům, které byly hustě popsány chaotickým písmem s občasným proškrtáním.
Zvedl propisku zatěžující vrchní list. Poznal ji. Dříve to byla jeho propiska. Zběžně proletěl pár řádků, což stačilo k tomu aby zjistil o čem se tam vlastně píše. Nepřekvapilo ho to. S ohledem na to jak celá místnost vypadala a co tam dělala, mu erotické, ba perverzní ladění povídek přišlo naprosto normální.
Otočila se na záda. Přesto, že měla pocit jako by ležela na jehlách a stehna jí nepříjemně klouzala o sebe, chtěla vidět co dělá.
Prožila před chvílí sice úžasný orgasmus, ale tím její obavy a stud nezmizely. Cítila se ponížená, zneužitá a špinavá. Když začal ze šuplíku vytahovat pár listů, na které večer co večer zachycovala své nejtajnější fantazie a touhy, zděsila se. Nikdo to neměl číst, dokud ona žije. A on už vůbec ne.
Vzal ty papíry a posadil se na židli u postele. "Nečti to!" vykřikla, jako by doufala že jen její slovo může zabránit tomu, aby udělal co chce. Výsměšně se na ni podíval a usmál se. Přemýšlel jestli by nebylo zábavnější přinutit ji, aby mu to přečetla sama, ale z toho jak se tvářila usoudil, že by jí jen zbytečně musel znovu ublížit. Pohodlně se opřel, nohy si dal na postel, a začal číst.
"Ne!, Prosím nečti to!" vykřikla a snažila se mu listy nohama vykopnout z ruky. Když se jí to nedařilo, začala kopat do něj a u toho pořád něco zoufale křičela.
Vstal. Chytil ji pod krkem a skrz zuby procedil "Uklidni se" jeho zrak padl na její divoce se dmoucí hrudník. Zmáčkl jí ňadro a pak bradavku. Prohnula se v zádech, a její oči zase na chvíli získaly ten oddaný a zároveň vzrušený výraz.
On ji však zase pustil, uvelebil se na židli a četl dál.
Nemohla to tak nechat. Kašlala na to že ji uvidí. Otočila se na břicho, přitáhla se až k čelu postele, a z pod matrace vytáhla klíče od pout. Třepaly se ují ruce, a nedařilo se jí trefit klíčem do zámku. Polykala slzy které se jí draly do oči, a začalo se v ní probouzet zvíře.
Zvíře připravený bojovat na život a na smrt. Nevnímala bolest, nevnímala jeho, jen pouta, klíč, a ty listy papíru, které pro ni tolik znamenaly. To co jí udělal nebylo nic, proti tomu, co se udělat chystal. Alespoň z jejího pohledu. Uvolnila si jednu ruku. Když odemykala druhou, všimla si, že ji celou dobu pozoruje. Přesto nezasáhl. Malinko ji to znervóznilo, ale rychle pokračovala v odemykání. Po spadnutí druhého náramku, zaujala bojovný postoj v dřepu, připravena skočit po něm, jakmile by se hnul. On však jen seděl, a opět začal číst.
Vstala. Obkročmo si stoupla nad jeho nohy, které měl opřené o postel, a chňapla po papírech. Uhnul. Posunula se ještě blíž k němu a chňapla rukou jak nejvýš mohla. Nedosáhla na ně však. Zaryla mu nehty do ruky na místě kam ještě dosáhla, a přitahovala ji k sobě.
To však neměla dělat. Položil nohy na zem, a prudce se postavil, takže ji odhodil zpět na postel. Chvíli tam jen překvapeně ležela, než začal ještě ve stoje znovu číst. Vrhla se na něj s novou zuřivostí. Chytila ho za zápěsti, a snažila se mu papíry vytrhnout. Kousla ho do ramene. V tu chvíli jí nedošlo, že chlap je fyzicky o dost silnější, že nemá šanci mu silou ty papíry sebrat. Kousla ho podruhé, mnohem silnějí.
Odstrčil ji od sebe a vrazil jí facku.
Vnímala horkost rozlévající se po levé straně tváře, ale místo aby se vzdala, ještě víc ji to rozzuřilo. Teď už nešla jen po papírech. Chtěla se mstít. Instinktivně šla po krku. Než však stačila cokoliv udělat, chytil ji za zápěsti, trhnutím si ji otočil, a zkroutil jí ruku za zády. Vlastním tělem ji přitlačil ke zdi tak, že neměla kam se pohnout. Vnímala jeho dech na své šíji, a srdce jí divoce bušilo. Snažila se vytrhnout ruku z jeho sevření, ale jen ji to ještě víc bolelo.
Otočil si ji, uvěznil jí nohy mez svoje, a ruce jí za zápěstí držel nad hlavou. Tvrdě se jí díval do očí, a čekal až se uklidní dostatečně na to, aby ho byla schopna vnímat.
Zmítala se jako had chycený v pasti, její pohled se z vražedného měnil na prosebný, zuřivé vrčení se změnilo na kňourání. Nemohla vydržet pohled jeho očí. Těkala ze strany na stranu, dívala se do země, ale pořád cítila jak se na ni dívá, a znervózňovalo ji to. Vždy když se jejich oči setkaly, polila ji nová vlna horka, vzdoru, a jak cas ubýhal i touhy.
Když viděl že už se nesnaží tolik vytrhnout a bojovat, jednou rukou jí stále držel za zápěstí ruce nad hlavou, a druhou jí zvedl bradu tak, aby se mu musela podívat do očí.
"Zítra tu budeš na mě čekat. Spoutaná, ve stejnou dobu jako dnes, a úplně nahá. Jestli tu nebudeš, uvidíš tyhle papíry až budou kolovat mezi tvými známími. Rozumělas? Když tu budeš, vrátím ti je." .
Zalapala po dechu, otevřela rty, ale slova nepřicházela. Pustil ji, sebral papíry které předtím odložil na židli, a než se vzpamatovala, byl za dveřmi.
"Nee!" vykřikla, a rozběhla se za ním. Už ho však nenašla.
O den později:
Přemýšlela, jestli tam má jít nebo ne. Potřebovala ty papíry, ale má se snad nechat vydírat? Co když je namnoží, a stejně udělá to co sliboval, i když dnes přijde? Ne, takový není. Neudělal by to. Ale proč by to tedy říkal? Musí tam jít. Za jeden den to nemohl ani stihnout přečíst, zachrání alespoň něco.
Byla chvilka po půl dvanácté. Už měla vyrazit, aby to stihla včas. Hodila na sebe plášť a spěchala k Domu.
Když tam doběhla, zrovna odbíjela půlnoc. Stoupla si ke zdi, a čekala. Srdce bušilo jako by chtělo vyskočit z těla. Bála se. Co když nepřijde? Co když nepřijde sám? Co když tu byl dřiv, viděl že tu není a odešel? Měla knedlík v krku, a téměř se jí chtělo plakat. Proč si ty papíry sakra líp neschovala? Proč za sebou nezamykala, když šla nahoru psát?
Už bylo ale pozdě, vyčítat si něco co neudělala. Sesunula se podél zdi, a začaly jí týct slzy.
Najenou uslyšela kroky. Vzhlédla, a rychle se postavila. Utřela si slzy, a čekala. Po chvíli se ve dveřích objevila silueta jeho postavy. Byl to on, a byl sám. Malinko se jí ulevilo.
Došel až k ní, pohladil ji po tváři, sjel dlaní na krk a stiskl. Malinko povolil,posunlu ruku, a vjel jí do vlasů. Sevřel ruku v pěst, a trhnul jí hlavou dozadu. Volnou rukou jí rozepnul plášť a odhodil ho. Strčil jí ruku do výstřihu, a jedním pohybem jí roztrhl tricko, které měla na sobě.
Zakryla su rukama hrudník, a s protesty se snažila vymanit z jeho sevření.
Dalším trhnutím jí tričko stáhnul úplně a hodil ho za sebe. Chytil ji rukou zboku v pase, a silně zmáčkl. Otočil ji, a přehodil přes postel. Když se otočila a podívala se na něj, řekl: "Měla jsi být nahá a spoutaná.". "Já.." snažila se protestovat, ale nenechal ji domluvit "Zklamala jsi mě. Nemůžu tě odměnit za něco co jsi neudělala. Ty listy si ještě nechám. Máš pět dní na to, abys napravila, co jsi dnes zkazila. Pět dní tu budeš pro mě. Jestli ne, víš co se stane." Koukala na něj, neschopna slova ani pohybu. Takže přišla zbytečně? Vlastně ne, ještě má šanci, ale za jakou cenu? Má se před ním ponížit a zaplatit vlastním tělem a hrdostí za tu malou chybu, jež mu tehdy dovolila sem vstoupit?
"A teď se vysvleč. Chci si tě prohlédnout." Vyvedl ji z úvah tvrdými slovy.
"Ne." Šeptla a zavrtěla hlavou. To nedokážu.
Chytil ji za zápěstí, a omotal kolem něj provaz. Zvedl ji z postele, a škubnutím ji přiměl dojít až ke zdi, na které byly skoby. Věděla co chce udělat, ale najednou neměla dost sil na to, aby se ještě bránila. Nedokázala se ještě tak úplně smířit s tím, že někdo bude číst její "knihu".
Zatímco přemýšlela, a snažila se zbavit toho knedlíku v krku, přes který nemohla ani promluvit, přívázal ji zápěstí i kotníky ke zdi.
Vytáhl nůž, a odspoda jí začal rozřezávat nohavice gatí. Prudce se nadechla, a radši zavřela oči. Byla plně v jeho moci. Mohla křičet nebo protestovat, ale nic by jí to nepomohlo, a ona to věděla.
Jedna nohavice se uvolnila a odhalila část tanga kalhotek. Přemýšlela, co jí asi chce udělat, přemýšlela, jestli má ty listy ssebou, kde je asi tak má, a jak by se jich mohla zmocnit. Děsilo ji, že ani na jedno z toho nezná odpověď.
Odpadla druhá nohavice, a ona tam stála jen ve spodních kalhotkách. Pohladil ji přes ně po přirození, a pokračoval směrem vzhůru po břišku, mezi ňadra a zase zpátky. Jeho dlaň příjemně hřála. Chytil ji za půlky zadečku, a prohnětl ho mezi prsty. Sjel dlaněmi níž, takže si u toho téměž čapnul. Hladil ji po nohách, a nosem se lehce dotýkal jejího břiška. Nervózně zatla svaly, dívala se na něj dolů a rozpaky jí zčervenaly tváře. Nevěděla co má dělat. Vlastně nic ani dělat nemohla, ale to nic neměnilo na tom, jak rozpačitá z toho byla.
Měl zavřené oči, pomalu se zvedal, takže nosem vykreslil cestičku od lemu jejích kalhotek až mezi ňadra. Ruce nechal na hýždích, takže byl mírne nahrbený. Stiskl jí půlky, a tváří se otřel o její ňadro. Obličejem směřoval po jejím krku az k levému uchu, a zároveň dlaně stoupaly k ňadrům. Kousl ji do lalůčku, promnul ho mezi zuby, a poté olízl. Rukama jemně obkroužil její ňadra, a při každém styku s bradavkou, ta malinko ztvrdla.
Měla zavřené oči, a snažila se dýchat normálně. Kousnul ji do krku, a již ztvrdlé bradavky stiskl mezi palcem a ukazováčkem, a zatáhl za ně.
Prohnula se v zádech aby ten tah nebyl tak intenzivní, ale moc jí to nepomohlo.
Jednou rukou ji chytil v pase, a přitáhl si ji těsně k sobě. Kousal ji do krku, a pomalu postupoval zuby níž. Vzdychla, a na chvíli zapomněla úplně dýchat. Zapomněla kde a s kým je, zapomněla i proč tam je, a jen se oddávala těm pocitům, co jí přinášely jeho zuby a ruce na jejím těle. Chytil do zubů bradavku která mu stála v ceste. Stiskl tak že vykřikla, a pak začal sát. Vjel dlaní pod ňadro, nadzvedl ho, a střídavě sál a kousal do té bradavky, dokud nezacala vzlykat chtíčem, a tisknout se rozkrokem na jeho stehno. Pustil ňadro, pohladil ji po tváři, sjel dlaní po krku až na druhé ňadro, které též potěžkal, a začal se věnovat druhé bradavce.
Zaplavovala ji jedna vlna vášňě za druhou. Chtěla ho obejmout rukama a přitáhnout k sobě, ale nemohla. Jen jimi bezmocně trhala za provaz, pokrčila pravou nohu jak nejvíc mohla, a tiskla se přirozením k jeho stehnu. Opustil rukou její ňadro, a sjel dlaněmi přes její boky až ke šňůrkám od kalhotek. Sroloval je mírně dolů, a pohladil ji po odhalené části podbřišku. Cvrnknutím jazyku do bradavky se s ní na chvíli rozloučil, a polibky si utvořil přes bříško cestišku, až ke kyčelním kostem. Břiško měla vzrušením zatáhnuté, takže mezi podbřiškem a kyčelní kosti byla mělká jamka. Políbil ji tam, a olízl. Prsty se dotnkul vykukující tošky ochlupení, která dávala vědět, že pod zbytkem kalhotek bude vkusně oholená čárka. Vjel prsty za lem kalhotek, a pohladil ji tam. Opět zapomněla dýchat, ale když najednou ucítila chlad v tříslech, prudce se nadechla, a otevřela oči. Vyjel tupou stranou nože po její napjaté kůži a za chytil se o šňůrku kalhotek. Nez stačila jakkoli reagovat, přeřízl nůž šňůrku i na druhé straně, a kalhotky spadly na zem.