Kapka vína
Stála ve větru, vlasy rozevláté,
bělostné šaty obemkly křivky těla,
v rukou pohár s vínem, rty pootevřené.
Chladný kov ulpěl na rtech,
lahodné víno svlažilo její ústa,
zářivá kapka jak rubín dopadla na zem.
Vše ztemnělo, i vítr ztichl.
Kolem zavonělo dubové dřevo.
Hlína pod nohama, kámen za zády.
Otevřela oči, poté i rty v úžasu.
Sklep s mříží v oknech, sudy vína,
dveře zamčené zvenčí, jen jedna svíce.
Na okamžik pocítila strach.
Upustila pohár, víno se rozlilo.
O krok ustoupila a narazila na cizí tělo.
Chtěla se otočit, nemohla.
Svíce zhasla - snad to byl průvan.
Výkřik splynul s temnotou, poté omdlela.