Můza
Jak určitě všichni víte, neni to jen tak napsat nějakej příběh, básničku nebo povídku. Každému se to ale může podařit, pokud ho "políbí můza". No a na mě si v poslední době mrcha zasedla :)
Většinou se objeví když máte depresi, jste smutní, zklamaní, nebo na něco čekáte..no prostě když se ve vás začnou hromadit emoce, a musíjou se nějak dostat ven.
Ne vždy je možné svěřit se s nimi jinému člověku, protože jiný člověk vás nikdy nepochopí, pokud k němu budete mluvit obyčejnými slovy. Čeština nejenže má málo slov na vyjdření pocitů, ale hlavně každé nslovo zní jinak než ho chceme říci.
Proto lidé píšou básničky, kam ukryjí svou myšlenku, aby si ji čtenář mezi slovy našel. Aby vznikla v jeho hlavě, a oslovila ho těmi správnými dojmy.
Pro mnoho lidí je poezije nesrozumitelná. Myslím že je to tím, že se nedokáží otevřít, a dovolit básni aby vstoupila do nich. že ji čtou jen jako pouhá slova, a nehledají skrytý význam.
Já osobně sem nikdy básničky nepsala, na to byla spíš moje sestra. Psala sem svoje fantazie a myšlenky, který mi přisly jiný než normální.
Vlastně v době kdy jsem přestávala slyšet, byl papír jediným, kdo poslouchal moje trápení, a kdo mi i mnohdy dokázal dát správné odpovědi na mé otázky. Když člověk píše tak, že háže na papír pouhé myšlenky, a pak si to přečte, mnohdy pochopí.
Mou první básničku vyvolalo samože zamilování.:) Po tom jsem dlouho zase nic nepsala, básničky mi nikdy nešly. Vadil mi tam rým kterej sem mnohdy nebyla schopna najít.
V poslední době (asi 2 roky) zažívam zváštní stav, kterej sám o sobě mi hodně pomohl. Nebudu to tady rozebírat, hlavní je, že mě teď neustále líbá můza, takže si můžete
přečíst moje dílka a snad pochopíte.
Edit 2010
Jak vidíte, nebo spíš nevidíte, poslední dobou ke mě žádná můza nelítá. Možná jsem málo nešťastná? :) Ale chybí mi to. Moc mi chybí psaní. Cítím v sobě potřebu něco napsat, vymyslet další erotickou povídku, složit básničku.. ale naposledy, když jsem spadla do silných pocitů, odešly dřív, než jsem je stihla vtisknout na papír.
Občas jsem přemýšlela, jestli nemám úplně změnit svůj život, udělat něco zásadního, nečekanýho, aby se to pohlo a já mohla zase psát. Nemám těžký období, ale ani moc snadný, jsem v mrtvým bodě, a to je nejhorší. Buďte rádi, když jste nešťastně zamilovaní, alespoň cítíte, dost silně na to, abyste mohli tvořit..