Strach
Běžela jsem co mi síly stačily. Kolem hučely ve větru stromy a pod nohama my šustila dlouhá tráva. Utíkala jsem a ani nevěděla kam. Utíkala jsem před ním. Strach mě nutil ke stále rychlejšímu tempu, až jsem cítila bolest ve stehnech a stěží se mohla nadechnout. Nesměla jsem se zastavit, musela jsem mu utýct. Věděla jsem, že pořád běží za mnou, a slyšela dupot jeho těžkých bot. Byl stále blíž a blíž, už jsem cítila jeho horký dech na své šíji, běžela jsem jako zběsilá. NE! Nesmí mě dostat!! V panice jsem vběhla do lesa, větvičky mi křupaly pod nohama a šlahouny keřů mě mrskaly do obnažených stehen. Najednou jsem ucítila na rameni čísi ruku. Zalil mě pot a já zděšeně vykřikla. Prudce jsem se otočila a vrazila mu koleno mezi nohy. Byl ale rychlejší. Uskočil a povalil mě na zem. Sedl si na mě, abych mu nemohla utýct, a ke krku mi přiložil ostrou dýku. Ztěžka jsem polkla, podívala jsem se mu do očí z kterých sršely blesky a čekala na smrt. Srdce mi zběsile bušilo a já si říkala - tohle je tedy ten strach. Když tu se najednou výsměšně usmál a...