Vodík

- Jeho elektronová konfigurace je 1s1, a jeho elektronegativita je rovna 2,2. Je to první člen PSP s nejmenši relativní atomovou hmotností.
Známe 3 izotopy vodíku - 11H -lehký vodík protium, 21H -těžký vodík deutrium a 31H -radioaktivní tritium.

- V přírodě se vyskytuje ve formě dvouatomových molekul H2. Je taky biogenním prvkem. Nachází se ve všech organických sloučeninách a některých anorganických.
Za normálních podmínek je to bezbarvý plyn bez chuti a zápachu. Má nejmenší hustotu ze všech plynů. Je hořlavý a jeho směs s kyslíkem je výbušná. Má redukční vlastnosti - sám se oxiduje. Kromě vzácných plynů reaguje téměř se všemi prvky. Je li spojen polární vazbou s atomy s vysokou elektronegativitou (F,O,N) může tvořit vodíkové vazby.

-Připravuje se elektrolýzou vody- vylučuje se na katodě; nebo reakcí kovů s vodnými roztoky kyselin ( Zn + 2HCl -> ZnCl2 + H2); nebo reakcí alkalických kovů nebo alkalických zemin s vodou ( 2Na + 2H2O -> 2NaOH + H2).

- Vodík slouží k vyredukování kovů z jejich sloučenin, k jejich tavení a sváření, v chemickém průmyslu k syntéze sloučeni organických i anorganických, ke stužování tuků.

- Hydridy- dvouprvkové sloučeniny vodíkuvznikají často přímou syntézou.Jsou hydridy iontové, kovalentní, a kovové.
Iontové hydridy (s alkalickými kovy a kovy alkalických zemin) jsou pevné látky s vysokou teplotou tání, obsahují ion H- (NaH)
Kovalentní (s prvky 14. - 17. skupiny) jsou většinou plynné těkavé látky (H2S)<>br Kovové (s přechodnými i vnitřně přechodnými kovy) jsou křehké pevné a vodivé. (UH3)

- Voda je nezbytnou podmínkou života, složkou organismů i neživé přírody. Je to bezbarvá kapalina bez chuti a zápachu. Teplota tání =0o, teplota varu = 100o. Mezi molekulamy vznikají vodíkové můstky. Existuje ve třech skupenství-Plynném kapalném i pevném.
Je významným polárním rozpouštědlem. Za normálních teplot reaguje s alk.kovy a kovy alk.zemin, za vysoké teploty reaguje s některými kovy za vzniku vodíku a oxidu kovu.
V přírodě se voda nikdy nevyskytuje čistá- vždy jsou v ní rozpuštěny nějaké látky a plyny.
Proto je voda někdy tvrdá jindy měkká. Tvrdost způsobují některé soli vápníku a hořčíku. Pitná voda se sterilizuje chlorem nebo ozonem. Destilovaná voda je chemicky čistá, používá se v laboratořích i v průmyslu.

Funkční deriváty karboxilových kyselin

viz kyseliny


Zpět