Chemická vazba
-Pomocí chemických vazeb mezi atomy se tvoří molekuly.
-Základní typy vazeb jsou : kovalentní , polární a iontová.
-Dál ještě dělíme vazby na kovovou , koordinačně kovalentní a slabé vazebné interakce.
Vazba kovalentní
- Pokud se mezi aotmy vytvoří chemická vazba, začnou mezi atomy působit při vzájemném přibližování přitažlivé síly a energie bude klesat. Při určité vzdálenosti středů atomů dosáhne potenciální energie svého minima. V tomto okamžiku má největší stabilitu. Pokud by přibližování pokračovalo, začaly by působit odpudivé síly a energie by vzrostla.
- Energie chemické vazby je energie která se uvolní při vzniku dané vazby. Udává se v kJ/mol.
- Energie potřebná ke zrušení vazby se označuje jako disociační energie. Má stejnou hodnotu jako E vazebná, ale opačné znaménko.
- Na vzniku kovalentní vazby se od každého z vázaných atomů podílí jeden, dva nebo tři valenční elektrony. Podle toho se vazby oznaují jako jednoduché, dvojné nebo trojné. U násobných vazeb je vazba provázen ajednou nebo dvěma vazbami . Ve vazebných elektronových párech mají jednotlivé elektrony opačný spin.
- Pro vazbu je charakteristické, že její největší hustota vazebného elektronového obalu se nacházi na spojnici jader obou vázaných atomů. U vazeb je největší hustota vazebného elektronového obalu symetricky rozložena mimo spojnici obou jader.
Vazba polární a iontová
- Pokud u vazby dochází k posunutí vazebných elektronů k jednomu z vázaných partnerů, což má za následek vytvoření částečného /parciálního/ elektrického náboje a nazývá se vazba Polární.
- Pokud je však valenční elektron jednoho atomu vtažen do valenční vrstvy druhého atomu, jejímž důsledkem je vznik elektricky nabitých částic zvaných ionty, je to vazba Iontová
Vzniká například mezi atomy alkalických kovů a halogeny.
-Schopnost atomů přitahovat vazebné elektronové páry se nazývá elektronegativita a vyjadřuje se číselnými hodnotami které zavedl američan L.Pauling.
Čím více prvek vazebné elektrony přitahuje, tím vyšší je jeho elektronegativita. Čím je rozdíl elektronegativit mezi atomy větší, tím je vazba polárnější.Čím je tento rozdíl menší, tím je vazba kovalentnější.
Čistě kovalentní vazba vzniká mezi atomy stejných prvků. Rozdíl elektronegativit je tu roven 0.
Polární je vazba v níž je rozdíl elektronegativit větší než 0,4 ale menší než 1,7.
Iontové vazby mají mezi atomy rozdíl elektronegativit větší než 1,7.Čistě iontová vazba neexistuje.
Kovová vazba
- 80% všech známích prvků patří mezi kovy.Jsou umístěny v levé a střední části PSP.
Prvek je kovej jestliže počet elektronůjeho nejvyšší vrstvy je menší nebo roven číslu periody v níž se nachází. Kationty kovů jsou rozmístěny do uzlových bodů krystalové mřížky a valenční elektrony se mezi nimi volně pohybují ve formě elektronového plynu.
Není tedy typem vazby kde jsou elektrony umístěny mezi 2 atomy.Na základě pohyblivosti iontů jde vysvětlit i elektrickou vodivost, což je vlastně usměrněný pohyb elektronů.
Vazba koordinačně kovalentní
- Je charakteristická tím že celý elektronový pár potřebný ke vzniku vazby poskytuje jen jeen z vazebných partnerů.Obecně lze toto vyjádřit rovnicí :
kde částice B| je donorem a A je akceptorem elektronového páru.
Vazba koordinačně kovalentní je charakteristická pro komplexní sloučeniny.
Slabé vazebné interakce
- jsou příčinou toho že některé látky s nízkou molekulovou hmotností se při nižších teplotách vyskytují v kapalném nebo pevném stavu.
- Síly působící mezi molekulami dělíme na van der Waalsovy síly a vodíkové můstky.
Van der Waalsovy síly
- závysí na vzájemném přiblížení molekul
- Pod tento pojem se zahrnují síly coulombické, indukční a disperzní.
- V polárních molekulách jsou elektrické náboje rozloženy nesymetricky. Na jednom atomu je náboj kladný a na druhém záporný. Trojatomové molekuly typu AB2 mohou být polární i nepolární. Záleží při tom na tvaru molekuly který může být lineární nebo lomený.
Vazba vodíkovým můstkem
- tento typ vazby je podmíněn existencí volného elektronového páru aspoň na jednom z atomů vázaných v molekule a přítomností vodíku vázaného s atomem který má vysokou elektronegativitu.
-Energie vazby vodívkovým můstkem je podstatně menší než energie běžné kovalentní vazby. Čím je elektronegativita atomu s kterým je vodík vázán vyšší, tím je vazba pevnější.
Dostatečně sylné vodíkové vazby výrazně mění fyz. vlastnosti látek, např. bod varu.
Alkiny
-Jsou to UV s jednou nebo více = vazbami.
K názvu alkanu se připojí koncovka -in. = vazby obsahuje 1 vazbu a 2 vazby .
Fyzikální vlastnosti : Podobné alkenům ale mají vyšší teplotu varu a tání.
Chemické vlastnosti : Nahromadění e- podílejících se na = vazbě mezi jádry uhlíkových atomů má za následek snížení elektronové hodnoty na opačném konci C atomu
Adice radikálová
-katalitická hydrogenace
Adice nukleofilní
- 1.Adice vody na = vazbě
vzniklé izomery a tautomery- liší e polohou H a = vazby.
- 2.Adice kyanovodíku
Akrylonitril - vyrábí se z něj polyakrylová vlákna.
Adice elektrofilní
- Probýhá v souladu s Markovníkovým pravidlem.
- 1.Adice halogenvodíků :je zde nutný katalyzátor,např.kation těžkých kovů.
- 2.Adice halogenů
Vznik acetylidů
- Jsou to soli vznikající nahrazením atomu vodíku v acetylenu (ethinu)
atomem některého kovu.