KDYBY NÁHODOU

Roztoky a jejich vlastnosti

- Roztok je homogení směs dvou nebo více látek. Získává se rozpouštěním , což je promísení látek na molekulární úrovni.
- V roztoku vzniklém smísením kapalné látky s pevnou nebo plynnou je rozpouštědlem kapalina. Pokud se jedná o homogenní směs jakýchkoliv látek s vodou,je rozpouštědlem skoro vždycky voda.
Roztoky dělíme podle skupenství na pevné kapalné a plynné.

Můžeme je také dělit podle vlastností rozpuštěné látky na neelektrolyty a elektrolyty.
      - Roztoky neelektrolytů vznikají rozpuštěním látek jejichž molekuly mají jen nepolární nebo slabě polární kovalentní vazby. V roztoku jsou obklopeny molekulami rozpouštědla a působí na sebe slabími van der Waalsovými silami. Tyto roztoky pak nevedou elektrický proud. Patří sem např. roztok jodu v chloridu uhličitém nebo roztok glukózy ve vodě.
      - Roztoky pravých elektrolytů vznikají při rozpuštění iontových sloučenin v polárních rozpouštědlech. Tento roztok obsahuje volně pohyblivé elektricky nabité částice, a proto je elektricky vodivý.
      - Roztoky potenciálních elektrolytů vznikají při rozpuštění sloučenin v jejichž molekulách se vyskytuje polárně kovalentní vazba. Tyto molekuly mohou být molekulami rozpouštědla odtrženy a vzniklé ionty se pak rozptýlí mezi molekulami rozpouštědla.

- Látky které tvoří roztoky lze mísit v libovolných poměrech. Z hlediska vzájemné mísitelnosti rozlyšujeme látky neomezeně mísitelné, omezeně mísitelné a nemísitelné.
      - neomezeně mísitelné látky vytvářejí homogenní směs bez ohledu na to v jakém poměru je mísíme. Patří sem skoro všechny plyny a některé kapaliny. Např. ethanol s vodou.
      - Omezeně mísitelné látky tvoří homogenní směs jen v určitém rozsahu vzájemných poměrů. Většinou vzniká smísením pevných a kapalných látek. Tyto roztoky mohou být nasycené nebo nenasycené. V nenasyceném roztoku se ještě může rozpustit další množství látky kterou rozpouštíme. V nasyceném roztoku už se další množství nerozpustí.
 - Rozpustnost určité látky v daném rozpouštědle se většinou udává hmotností látky která se za daných podmínek rozpustí v určitém váhovém nebo oběmovém množství rozpouštědla za vzniku nasyceného roztoku.
- Nemísitelné látky jsou vzájemě nerozpustné. Nepř. olej a voda. Naprosto nemísitelné látky však neexistují. Množství vody, které zůstane po promíchání v oleji a naopak je však velmi malé.

- Množství rozpuštěné látky v roztoku určuje koncentrace, kterou lze vyjádřit různými způsoby.
      - Hmotnostním zlomkem w
Hmotnostní zloek látky A v roztoku je definován jako podíl hmotnosti látky A ku celkové hmotnosti roztoku.

R = roztok ; r = rozpouštědlo ; A = rozpuštěná látka
Součet hmotnostních zlomků všech látek tvořících roztok je roven jedné.
      - Hmotnostním procentem
získáme ho vynásobením hmotnostního zlomku stem.
      - Objemovým procentem
Celkový objem roztoku by byl roven součtu objemu jednotlivých složek jen v ideálním případě.Pro reálné roztoky platí, že součet objemových procent všech složek roztoku není roven stu.

- Molární koncetrace
je definována jako počet molů látky rozpustné v 1 dm³ roztoku.

Halogenderiváty UV

- jsou to sloučeniny odvozené od UV náhradou atomu vodíku atomem halogenu. Funkční skupinou je jen atom halogenu vázaný vždy jednoduchou vazbou. Používá se zde názvosloví sistematické dvojsložkové i triviální.
- U halogenderivátů rozlišujeme izomerii polohovou a geometrickou.
U polohové izomerie záleží na tom kde je navázán atom halogenu a značí se číslem.
U geometrické izomerie záleží na tom zda jsou atomy halogenů vázány naproti sobě podle vertikální (svislé) nebo diagonální (šikmé )osy. Značí se cis a trans.



- Připravují se reakcí alkoholu s halogenovodíkem za vzniku vody.
- Používají se jako pesticidy, rozpouštědla či k výrobě plastů. Např :
    - insekticidy - na hubení hmyzu     - DDT - po 2. světové válce zachránil spoustu lidí před malárií,ale tím se dostal do potravních řetězců
    - PCB - polychlorované bifenyly - jsou to nehořlavé nevýbušné, chemicky a tepelně stálé kapaliny, používané v nátěrových směsích, ale taky zvyšují výskyt rakoviny.     - Freony - chlorfluorderiváty methanu a ethanu. Jsou stálé nehořlavé a nejedovaté a proto se využívají v chladící technice a jako hnací plyny ve sprejích. Nebezpečí vyplívá z jejich stálosti, která může trvat až 120 let! Když se dostanou do stratosféry, vlivem UV záření se z nich odštěpují radikály chloru, které zase štěpí molekuly ozonu a ozonová vrstva se ztenčuje.
r.1989 ale vznikl tzv.montrealský protokol obsahující pravidla řešící tento problém. Z průmyslu se vylučují trvalé freony s dlouhou živností.
- Halogenderiváty UV jsou ve vodě nerozpustné. Typickými reakcemi jsou substituce a eliminace.

- Při Substituci_N je atom halogenu nahrazen jinou fční skupinou.
Nukleofilní substituenty jsou : -OH, -OR, -OOCR, -SR, -CN.
příklady S_N:





- Při Eliminaci je z molekuly halogenderivátu odštěpena molekula halogenu nebo halogenovodíku a vznikají alkeny. Eliminace probýhá jen v alkalickém prostředí.


- Reakcí alkylhalogenidů s hořčíkem vznikají organohořečnaté tzv.Grignardovy sloučeniny