KDYBY NÁHODOU

Velká cena Meziboří

Stejně jako loni, i tento rok se od nás na VC Meziboří vydala početná skupinka. Byly to pro nás první závody po letním flákání, i když teda třeba Andrej se neflákal vůbec úmyslně. Ten naopak dřel začátkem léta tolik, až se zranil, a díky tomu musel trénovat trošku lehčeji. Na konci léta a v září už ale opět dřel na hranici svých možností. Ostatní si ale více méně léto trošku uvolnili, a až v září jsme pořádně zabrali. Dokonce i Evzen na tréninku přidal nějaký kila, což je u něj docela nezvyk :)).
Závody měly začínat až skoro odpoledne, takže jsme se vyspali více než jindy. Po Praze jsme nasbírali závodníky, fanoušky a fotografku, a jelo se na místo.
Letos bylo v Meziboří o dost více závodníků i závodnic. První měly startovat ženy. Jejich start se ale stále odkládal, a plánovaný čas startu jsme se dozvídali snad jen "tichou poštou". Raději jsme se tedy s holkama začaly rozcvičovat dříve.
Už tradičně jsem si dala svůj acylpyrin s turkem, a soustředěně se rozcvičovala. Síla byla, technicky to docela šlo. Prvním pokusem jsem šla 60kg, a dala jsem je naprosto vpohodě. Pak jsem ale začala cítit jak se klepu. Druhým pokusem jsem šla 65, ale asi jsem je malinko nedotáhla, a spadly mi dopředu. Na třetí pokus jsem šla stejnou váhu, i když jsem se silově cítila na mnohem víc. Už když jsem to zvedala ze země, cítila jsem jak se mi klepou ruce a trošku podlamujou nohy, ale dotáhla jsem to a krásně utrhla. Měla jsem to nad hlavou, ale jak jsem se postavila, ruce mi vypověděly službu, a činku jsem zahodila :(. Co jsem stihla sledovat, Eva nakonec dala v trhu stejně jako já - 60kg. Pořád se zlepšuje :)
Míša od nás si taky nevedla špatně, na to, že vzpírá po dlouhé pauze teprve chvíli, a zatím bojuje s technikou. Chtělo by to pár tréninků pod Luďovým dohledem, a hned by to šlo líp :).
Na nadhozu jsem si chtěla udělat radost. Základ jsem šla plánovaných 70, a lehce (opět do polodřepu) je dala. 75 druhým pokusem se mi povedlo krásně otočit i postavit, ani jsem si neuvědomila že to je taková váha, ale měla jsem činku moc u krku, nešla mi vyhodit ramenama,tak mi výraz spadl dopředu. Podruhé jsem už se 75kg vstávala hůř, ale postavila jsem to. Vypadl mi ale trochu malíček z pod osy, a nešel tam vrátit. Trošku se mi navíc motala hlava z toho vstávání, takže výraz, ač jsem do něj dala všechno, se mi nějak nepovedl :(. Byla jsem hodně zklamaná, protože síla opravu byla. Zase jsem musela jít na vzduch, abych vyhnala knedlík z krku, a nezačala brečet. Stokrát si můžu opakovat, že o nic nejde a jsou to jen závody, ale vždycky mě to zklamání znovu a znovu dostane.
Po ženách závodili chlapi, tak jsem se musela sebrat a jít namasírovat Luďu. Díky tomu se mi taky spravila nálada, a už jsem na to tolik nemyslela.
Luďu bolely záda, měl s nimi problém už na tréninku, tak ani nevěděl jestli bude závodit. Šel proto trošku lehčeji než by byl schopen za lepších okolností, a i přesto to stačilo na pár rekordů ve váhovce do 94kg. Dal krásně všech šest pokusů, i když poslední výraz byl trošku horší na jeho poměry.. ale toho si asi nikdo krom něj ani nevšiml. Prostě je vidět, že je Luďa zkušený závodník.
Andrej šel opět vysoké základy. 123 v trhu dal až napotřetí, i když to pokaždé měl nad hlavou, až napotřetí mu to sedlo tak, aby se s tím zvládl i postavit. V nadhozu bylo vidět jakou má sílu. Prvním pokus vypadal jako peříčko, postavil se s naloženou činkou tak rychle, jako by byla prázdná. Vyrážet začal nedávno do polodřepu, a i když to vypadá nebezpečně, první pokus dotáhl do zdárného konce. Pak si nechal naložit o 10kg víc. Přemístil je opět lehce, ale při výrazu už byl zřejmě moc dole na to, aby zastavil pokles, který ho vyvedl z rovnováhy. Třetí, opakující pokus byl mnohem hezčí, výraz byl úplně rovně, ale bohužel váha už byla asi opravdu těžká na polodřep, a opět mu to spadlo. Byl z toho zklamaný, a já se nedivím. Chyběl opravdu kousek. Snad na republice se to povede líp.
Evžen šel malinko vyšší základy než obvykle, ale konečný výsledek byl skoro stejný jako obvykle. Možná kdyby si zase neutrhl mozol, tak by těch 182 co zkoušel posledním pokusem, nadhodil.
Vynechala jsem druhou skupinu, kde závodili muži do 85kg. Neviděla jsem ji celou, jen pár pokusů Honzy Hellebranta, Honzy Matouška, a asi jeden pokus Petra Koláře. Petrovi se závody prý moc nepovedly. Na tréninku si dával jeden osobák za druhým, tak asi očekával víc.
Než bylo vyhlášení, rozdělala jsem flašku malinovice, a dala všem trochu napít. Sama jsem se po dlouhé době opět dostala do nálady diky alkoholu, a bylo to dost zajímavý :) . Zas jsem trochu litovala, že si vzpěrači po závodech nejdou někam společně sednout, pokecat a zachlastat, a místo toho se prostě rozjedou domů.
Ještě když v cenách byly opět dvě flašky alkoholu! Šampáňo z loňska mám ještě ve skříni..