Judo
Edit 2018: Od září 2017 jsem se vrátila k Judu v Prostějově. Tak trochu potají, kvůli vzpírání. Zatím se ale zdá, že mi nejen vzpírání pomáhá při Judu, ale i naopak. Zlepšil se mi trh i nadhoz. Měla jsem pauzu asi 14 let, přesto jsem se do toho dostala rychle. Je to asi jako jízda na kole :) nezapomíná se.
Podmínky jsou podobné jako v době, kdy jse s tím přestala. Alespoň jeden ten čtrnáctiletej kluk váží to co já, a pere se s ním dobře.
Co jsem psala dřív:
Judo je fakt dobrej sport. Myslim, že by ho měli zkusit všeci a pak teprve se rozhodnout, že tam nebudou chodit. Hned by na světě bylo víc šťastných lidiček:) Když jsem měla před maturitou, hlavě kvuli němčině jsem se furt stresovala. Bez juda bych se asi zbláznila, nebo by mi zšedivěly vlasy. Sport je potřeba jako odreagování.
Divim se, že do juda choděj většinou jen kluci. Holky tam dlouho nevydržej, takže ty co vydržej, maj pak všechny kluky pro sebe a tak jsou na zápasech opravdu dobrý. Jelikož klučičí judo, to je kvalita. Pak se holky naučej jak přemoct kluka i když je silnější než ona... vlastně přiznám, že jsem za to teď i ráda. S klukama se peru radší :)
Judo jsem dělala 9 let, přesto jsem stále měla oranžovej pásek. Ze začátků sem do juda chodila v Prostějově, kde jsem bydlela. Potom jsem šla na gymnázium do Prahy, a tam nemohla dva roky žádnej Judo klub najít (to byly začátky internetu, až se mi povedlo dostat se k TJ sokol Vršovice. Tam sem chodila 2 roky co jsem byla na gymplu. V prváku na medicíně jsem tam v zimě sice chodila, ale bylo to tak málo, že mi to za ty peníze nestálo. V letním semestru jsem tedy už chodila jen "načerno" na folimanku s Julčou (nej kamarádkou). Myslím, že aj kdyby se to někdo dozvěděl, že by mě nevyhodili.
Na folimance se trénuje mnohem líp než jinde, protože je tam dost velká tělocvična.
Co mě asi nejvíc štvalo bylo to, že díky pauzám už jsem nebyla tak dobrá :( zatimco s Prostějovem jsem jako žákyně na skoro každým zápase mohla počítat alespoň se 3. místem, jako žena s Vršovičákama jsem všechny zápasy prohrála.
Poslední rok jsem se Judu věnovala dost intenzivně. Pokračovala jsem na Folimance, začala chodit s matfyzákama na školní judo a taky ještě s Julčou k nim na sportovní gympl. Zajmavý je, že jsem sice chodila na 3 různý místa, ale trenér byl stejný - Brož. (alespoň mi napsal omluvenku na školní TV, a mohla jsem dělat jen Judo :) )
S Judem jsem skončila v době, kdy přestala moje kamarádka Julie. Najednou jsem až moc pocítila ten rozdíl mezi dětským a dospěláckým Judem. V klubu zůstaly jsen děti a ženy. Všichni byli menší a lehčí než já. Nebaví mě prát se s desetiletým a 40 kg vážícím dítětem. Muži trénovali zvlášť, a když jsem se ptala, tak mě mezi sebe nechtěli. To rozhodlo. A díky tomu jsem se později dostala ke vzpírání.
A co je to vlastně Judo?
Pravidelý trénink Juda vychovává k sebedůvěře, ohleduplnosti, rychlému jednání, kromě toho je ideálním kondičním tréninkem.
Judo znamená "učit se cítěním" nebo "chápat tělem". Princip Judo je: "Vítězit ustupováním"!
Ještě sem na netu narazila na link, kterej vam o Judu řekne opravdu všechno.Je to totiž Lexikon Juda
Na Youtube jsem zase narazila na opravdu pěkné video:Tady .