RakovinaRakovina mě zajímá už hodně dlouho. Už když jsem nastupovala na gymnázium, věděla jsem že se jí chci jednou zabývat. Většina mých známých kteří mi umřeli, měla právě rakovinu. Větší část z nich leukémii. První, mě známou obětí rakoviny, byla moje učitelka angličtiny na základní škole. V té době jsem o rakovině nic nevěděla, ale začalo mě to zajímat. Když pak umřel další učitel, téměř mě to naštvalo. Jak se opovažuje vraždit najednou tolik lidí? Proč umírají tak mladí, když mají ještě celej život před sebou? Na gymnáziu umřel na rakovinu kostí kluk o ročník níž než jsem chodila já. Patrik. Vůbec jsem nevěděla že má rakovinu, tak mě překvapilo když nam na začátku dalšího školního roku oznámili, že Patrik o prázdninách zemřel.. na rakovinu. Než přejdu k informacím které jsem získala četbou či z internetu, chtěla bych vás ještě seznámit se svou, možná největší, noční můrou.Zdá se mi docela často a vždycky je to stejný. Zdá se mi, že v mém vlastním domě mam soukromou laboratoř, kde se věnuji výzkumu. Neni to žádná moderní laboratoř, je tam spíš temno, ale to má svůj účel. Pracuji tam s látkami citlivýma na světlo a tak. Osvětlenou laboratoř mám vedle. A teď k tomu co se děje. Dělám nějaké pokusy, a hledám lék na rakovinu. Každý nový objev, ať kladný či záporný si píšu do deníku. Mám ho otevřený před sebou. Když už vím ze jsem u konce, že sem našla lék, a věděla jsem to na 100% jistě, chtěla jsem to zapsat.. Bylo důležitý abych to napsala, protože sem ho objevila tak trochu náhodou. Tak že jsem udělala chybu, která vlastně byla tim nejlepším co se mohlo stát. Vzala sem do ruky pero, ale najednou lahvička ve které byl výslednej roztok, neboli lék spadla na zem a rozbila se o jinou a tekutiny se vsákly do půdy.(nebyla tam podlaha.) Nevěnovala sem tomu moc pozornost, protože recept sem znala. a... .... těsně předtím než jsem stihla napsat jediné písmeno, umírám na rakovinu. V tom snu jsem nevěděla že ji mám, ale věděla jsem že na ni umírám. Divnej sen že?
Co jsem našla na netu: |