Agonie
Zaťala pěst, po rukou stékala krev.
Mezi nehty, provázky masa
z jeho hrdla, plazící se hadi zoufalství.
Křupající kosti, něžné páteře
pod její rukou, tisknoucí ho blíže a blíže...
k jejímu v křečích zmítajícímu se tělu chtíčem.
Vřískot za zuby, řev v nitru hrudi,
vidí jak v zrcadle, v hrůzou vypoulených očích.
Hořké slzy již nevinnost nevrátí.