Marihuana. Pro někoho Bůh, pro jiné ďábel. Již v 19. století prohlásil Robert Christenson, že „kanabis slibuje býti významným artiklem v Matéria Medica, který zasluhuje mnohem intenzivnější výzkum než bylo dosud míněno...“ Teprve zhruba před deseti lety vyvolaly některé zřejmě pozitivní výsledky léčby určitých onemocnění pomocí marihuany vlnu zájmu vědecké i lékařské obce o THC, účinnou látku kanabis...
Ve zhruba stejném období totiž došlo k zásadnímu objevu – byly identifikovány kanabinoidní receptory v lidském organizmu. Jde zatím o dva známé receptory – CB1 (vyskytuje se ve tkáni CNS) a CB 2 (imunitní systém). Následovala identifikace jednotlivých složek, účinných látek kanabis a jejich biosyntézy i inaktivace. Podařilo se rovněž syntetizovat ligandy, agonisty a antagonisty, selektivně se vážící na jeden či druhý z receptorů. Byly popsány účinky kanabis při tišení bolesti, zmírňování nežádoucích účinků protinádorové léčby či léčby AIDS, léčbě glaukomu, roztroušené sklerózy, Parkinsonovy choroby aj.
Jeden z nejvýznamějších objevů poslední doby byl ten, že kanabinoidy způsobují in vitro apoptózu transformovaných buněk nervové tkáně – buněk maligního gliomu (dosud bylo u člověka zjištěno inhibiční působení jednoho z kanabinoidů – anandamidu - na proliferaci buněk karcinomu prsu). Může se snad léčba marihuanou stát převratem v onkologii? Abychom mohli na tuto otázku odpovědět, bylo nutno objasnit přesný molekulární mechanizmus působení kanabinoidů na nádorové buňky a ověřit in vivo.
Úlohy se ujal tým španělských vědců z Katedry biochemie a molekulární biologie (univerzita Complutense) a Centra molekulární biologie Severo Ochoya v Madridu pod vedením dr.Ismael Galve-Roperha. Výzkum, navazující na předchozí výzkumy in vitro, provedené Manuelem Guzmánem (rovněž člen nového týmu), byl rozdělen do dvou fází – za prvé – ověřit a specifikovat výše zmíněné mechanizmy in vivo, a za druhé – přesně identifikovat případné nežádoucí účinky takové léčby, které byly dosud uváděny jako hlavní důvod pro odmítání léčby pomocí kanabis.
K pokusům byl vybrán již zmíněný maligní gliom, na jehož buňkách byly již dříve nalezeny oba CB receptory. Tento nádor je sice poměrně vzácný, ale vždy smrtelný.
Smrt nastává bez výjimky během několika měsíců. Léčba existuje pouze paliativní (chirurgické odstranění, radioterapie, chemoterapie a imunoterapie), její možnosti však omezuje na minimum mimořádně rychlý růst nádoru, jeho heterogenita, vysoký stupeň infiltrace tkáně a mimořádná odolnost vůči chemoterapii.
Kromě vlastního THC byly pokusy konány rovněž s použitím syntetického analogu – WIN-55, 212-2 (dále jen WIN, pozn. aut.). Výzkum byl prováděn na laboratorních potkanech.
Prvním krokem byla injekce vypěstovaných C6 buněk gliomu do pravé hemisféry mozků potkanů. Indukce a následný růst maligního gliomu byl sledován pomocí MRI. Všichni potkani uhynuli mezi 12. a 18. dnem po injekci buněk.
Druhé skupině potkanů (15+15) byl 12. den po injekci aplikován THC (50-3000 µg) nebo WIN (5-300 µg). Látky byly aplikovány infuzí kanylou do části mozku, kde se nádor nacházel. Aplikace probíhala 7 dní.
Výsledky: THC: u 3 potkanů se THC ukázal jako inefektivní, u 9 došlo ke znatelnému prodloužení života v rozmezí 19-35 dní, u tří bylo dosaženo kompletní eradikace gliomu!
WIN: u 6 inefektivní, u 4 prodloužení života na 19-43 dní, k úplné eradikaci došlo dokonce u 5 z potkanů.
U vyléčených zvířat byla zasažená tkáň nahražena vazivovou jizvou.
Aby byl ověřen případný vliv vlastní imunity, byl proveden pokus na myších, deficientních pro gen Rag 2 -/-, které nemají T ani B lymfocyty. Jak snímky MRI tak pozdější histologické vyšetření nádorové tkáně potvrdilo přímou účinnost kanabinoidů v indukci procesu apoptózy buněk gliomu.
Jak proces navození apoptózy probíhá? Studiem in vitro bylo zjištěno, že obsazení CB receptoru (typu 1 i 2) THC nebo WIN stimuluje hydrolýzu sfingomyelinu, která způsobuje nahromadění ceramidu. Reakce nastává během několika minut, může být katalyzována enzymem sfingomyelinázou. Po několika dnech indukce aktivity ceramid-syntázy způsobí další vzrůst hladin ceramidu, který je spojen s aktivací extracelulární regulační kinázy (ERK). Ta navozuje vlastní apoptózu.
Významnou částí studie byl také podrobný výzkum případné neurotoxicity THC . Zdravým potkanům byly po 7 dní aplikovány maximální dávky – 2 500 µg THC nebo 250 µg WIN (pro zajímavost – přepočet pro průměrného člověka, vážícího 80 kg, činí 1 000 mg, což se rovná přibližně 30 marihuanovým cigaretám/den!) . A výsledky?
Co dodat? Pokud by se tyto výsledky podařilo definitivně potvrdit, mohlo by to vést k významnému přehodnocení soudobého názoru, který spočívá právě ve zdůrazňování neurotoxicity, zvláště pro organizmus ve vývoji. A to by byla pro mnoho lékařů, zabývajících se výzkumem léčebných účinků kanabis, jistě dobrá zpráva.
Výzkum tedy prokázal, jak in vivo, tak in vitro, že kanabinoidy mají selektivní apoptotický efekt pro transformované neurony, na netransformované buňky apoptoticky ani jinak škodlivě nepůsobí. Byl odhalen mechanizmus působení ve tkáňové kultuře.
V další fázi se klíčovou otázkou stane přesné pochopení úlohy každého z obou receptorů, CB1 a CB2. Pokud by bylo možno dosáhnout účinku pouze aktivací CB2, mohlo by dojít k vývoji selektivních agonistů, kterými by mohl být pacient léčen bez účinků na svou psychiku.
Vzhledem k tomu, že dosud neexistuje jiný způsob léčby gliomu, a že lidé, tímto nádorem postižení, nepřežívají déle než 4050 týdnů<, měla by se výsledkům věnovat maximální pozornost.
Je rovněž důležité, že syntetický WIN55, 212-2 se ukázal být účinnějším, než přírodní konopí, a to zhruba 10x.
Celý článek naleznete v časopise Nature Medicine 2000; vol. 6:3:313-318 nebo na internetové adrese www.nature.com./nm.
K doplnění předchozího článku ještě jedna krátká informace: Americký tým dr. Blocka z University of Iowa provedl pomocí nejnovějších technik výzkum skupiny silných kuřáků marihuany s ohledem na možné poškození mozku. Výzkum byl proveden mezi 17 velmi silnými kuřáky kanabis, kteří kouří 7 a vícekrát týdně po dobu 4 let. Kontrolní skupinu tvořilo 12 mladých lidí, kteří nikdy drogy neužívali.
Pomocí PET (Positron Emission Tomography) bylo u takových kuřáků zjištěno, že během aplikace dochází ke snížení průtoku krve mozečkem, (centrum pro kontrolu pohybu, paměti, pozornosti apod.) o zhruba 18%, které přetrvává ještě celý den po aplikaci.
Toto zjištění s sebou přineslo otázku, zda díky sníženému průtoku nedochází i k jiným změnám. Proto Blockův tým vypracoval samostatnou studii, zabývající se případnými změnami ve struktuře mozku. Vyšetření MRI však potvrdilo, že ani silné a dlouhodobé kou ření kanabis s sebou nepřináší žádné pří znaky atrofie nebo poškození struktury mozku.
Tento článek najdete v časopise NeuroReport 2000;11:491-496, 749-753 nebo na internetu www.reutershealth.com.