Muj první erotický sen
Tento sen, volněji přepsán do fantazie, se mi zdál už na základní škole. Když jsem ještě byla panna a netušila, jaké to vůbec je.
Ulička o které píši je reálná (máma nám zakazovala tama chodit, protože tam občas bývali feťáci) a kluk, o kterém se mi zdálo, také. Jmenoval se Dalibor.
Co je zajímavé - sen se hodně podobá filmu Wild Orchid, který jsem viděla až o 10 let později, když už jsem shodou náhod měla přezdívku stejného znění.
Původní povídku jsem přepsala tak, aby se dala číst.
Před chvílí odbilo 12 hodin. Byl pátek třináctého a já nechtěla být zavřená doma. Táhlo mě to do oné zakázané uličky, jejíž atmosféru jsem tak milovala. Byla temná a tichá. Hvězdy mi svítily na cestu a tiše šuměl vítr. Jakoby vyprávěl. Příběhy tajemství, lásky a zrady, které se tu musely přihodit. Cítila jsem vlnu vzrušení a jemně se dotkla cihlové zdi hříchů. Chtěla jsem zjistit co se za ní skrývá a rozhlédnout se z výšky. Vylezla jsem nahoru a obkročmo se posadila. Zavřela jsem oči a vychutnávala si svěží vánek na tváři.
Najednou jsem ucítila teplo. Bylo jasné, že někdo za mnou stojí. Neotevřela jsem oči. Nechtěla jsem, aby si všiml, že o něm vím. Neodešel však. Stál nade mnou dlouho, bez pohybu. Pak mě zezadu obejmul a postavil. Otevřela jsem oči a otočila se. Byl to on. Byl to ten kluk, co se mi objevoval ve snech. Ten, co mi tolik ublížil, a přitom na mě ani nesáhl. Podívala jsem se do jeho drsných modrých očí, a dostala strach. Vypadal tak dokonale a přitom tak tvrdě. Udělala jsem krok zpátky. Jeho zamračení mě zastavilo. Ukázal, že mám jít dolů a sám hned seskočil. Zaváhala jsem jen na chvíli. Neměla jsem na výběr, nebylo kam utéct. Ukázal mi ať jdu před ním a pomalu šel za mnou. Vyhání mě snad z mé uličky? Vypadalo to tak. Šli jsme stále směrem ven.
Před zatáčkou se ale zastavil a řekl ať stojím. Z druhé strany vystoupili 3 kluci. Šla z nich hrůza. Vypadali jak napůl motorkáři, napůl pankáči a postavou spíš jak bodyguardi. Otočila jsem se tázavě na NĚJ. Téměř nemluvil a to mě znervózňovalo. Bála jsem se ho víc, než těch tří za mnou. Měl takovou sílu a moc v pohledu, nedokázala bych mu vzdorovat.
Najednou jsem si uvědomila, že mě dva z těch chlapů držej za ruce. Voněli kůží, ale to mě moc neuklidnilo. Stlačili mě na kolena a on přistoupil až ke mě. Sklopila jsem oči, nevydržela jsem ten pohled. Když jsem znovu vzhlédla, usmál se na mě. Ale nějak děsivě. Kývnul, a ti chlapi ze mě začali rvát oblečení. Bránila jsem se a prosebně se dívala na NĚJ, ať mi pomůže. Stál tam a usmíval se. Oblečení jsem měla na cáry a válelo se všude kolem. V mžiku jsem byla úplně nahá. Schoulila jsem se do klubíčka na zem, ale jeden z těch chlapů mě prostě chytil za prsa a postavil.
Promluvil. "Chci aby ses udělala." Byl to rozkaz, ale nešlo to. Nemohla jsem ho poslechnout. Ti tři se mě ale chopili a začali drsně osahávat. Nenechali mi žádnou šanci k obraně. Mohla jsem se jen tiše dívat na NĚJ a prosit ho očima, aby to zastavil. Mačkali mi prsa, štípali do bradavek a jeden se rukou dobýval do mé pochvy. Zděšeně jsem sebou škubla, když mi tam strčil prst, pak dva...
Byla sem mokrá díky strachu a vzrušení zároveň. Už se mi nezdáli tak brutální, a začínalo se mi to líbit. Moje vzlyky už nebyly strachem, ale vášní a chtíčem. Dívala jsem se na něj a strašně toužila po tom, aby se mě aspoň dotkl. Proč se jen dívá? Chtěla jsem to od něj. Byl tak tajemnej, drsnej apřitom... …tak nádhernej…
Byla sem na pokraji orgasmu. Nespustila jsem z něj oči a šeptla "prosím…" Znělo to jak nářek. Byl to nářek. Ale on, místo aby za mnou přišel, řekl "dost!“ . Všech 6 rukou mě pustilo a já překvapeně strnula. Podlomily se mi nohy a začaly mi týct slzy.
"Udělej se!" Byl to příkaz. Myslel to vážně. Neměl v očích ani špetku soucitu. Věděl, že to chci, a využil toho. Ti tři mě obstoupili ze všech stran. Jeden si mě zvedl a opřel o sebe. Jinej mi vsunul prst do pochvy a pak mi tam dal moji ruku. Poslední mi promnul prsa a dal na ně moji druhou ruku. Pak si zkřížili ruce na hrudi a zůstali stát vedle mě. Neměla jsem na výběr. Chtěla jsem to.
Dosáhl svého. Přistoupil až ke mě. Toužila jsem se ho dotknout, přála si, aby mě alespoň pohladil. Zmohla jsem se však jen na tiché „prosím…“ Odešel. Cítila sem se tak pokořená, jak mě může nutit k takové věci a pak se otočit, a ani se mě nedotknout?
Všimla jsem si, že se na mě ti tři dívají nějak jinak. Už neměli ledový pohled. Měli v očích chtíč. A ON odcházel. Už mě nechránil. Zkoušela sem jim utéct, ale nohy mě neposlouchaly. Pomalu jsem ustupovala, až jsem narazila do oné osudné zdi. Chtěli mě obklíčit a jeden si začal rozepínat gatě. Rozběhla jsem se a utíkala pryč. Byli ale rychlejší. Obklíčili mě, a já omdlela.
Probudila jsem se v JEHO posteli. Stál nade mnou a zase se jen díval. "Proč?" zeptala jsem se ho. Natáhla jsem ruku abych se ho dotkla, ale ustoupil. Sám pak natáhl ruku a jemně mě pohladil po tváři. Zavřela jsem oči a vzdychla. Konečně! Konečně se mě dotknul! Začaly mi po tváři téct slzy štěstí a úlevy. A možná také lásky...