Sny a představy
Za poslední rok a půl jsem napsala tolik erotických fantazií, co se mi naposled povedlo před čtrnácti lety. Mimo to jsem měla i pár kratších představ, a když jsem je potlačila, přišly zajímavý sny ve spánku. Spoustu jsem si jich nezapamatovala, nebo byly moc krátký, a zůstal jen pocit. Zdá se, že toto období končí, ale doufám, že inspirace k povídkámm přijde brzo odjinud :)
1.6.17 sen
Dnes se mi zdálo o jednom známým, kterej má sice úžasnou postavu, je milej, ale jinak se mi nikdy nějak víc nelíbil. V tom snu byl sadista, hodně drsnej. Měl nějakej svůj plán, kterej musel naplnit. Nic neříkal, jen mučil. A to mučení nebylo nijak erotický.
Zůstal mi z toho snu zase pocit, jak se mu dívám do očí. Ty oči ve snech jsou vždy, jak se říká, branou do duše. Jsou dokonalý. On je měl sametově tmavě čokoládově hnědý. Uplně čistě, skoro nebyly vidět panenky. Byly lesklý a ukazovaly, že za tím sadismem je něco hlubšího. Že to musí dělat z nějakého důvodu. A v tom snu mě tím dostal.
Nějak jsem byla poblíž jeho těla, a začala se ho dotýkat. Nesměle, ale nechal se. Seděl zrovna, vzpřímeně, a ani sebou nehnul. Věnoval pozornost něčemu jinýmu, ty doteky ale vnímal. Bral z nich energii. Moji energii. Cítila jsem, jak ji vysává. Já ležela nějak stočená kolem něj. Nechal moje ruce bloudit uplně všude. Nebyla snad část těla, které bych se nedotkla. Uklidňovalo mě to. Cítila jsem takový odevzdání, splynutí, i když to mučení na mě předtím bylo moc, a bála jsem se, jestli z těch následků pak třeba neumřu. Vlastně jsem i mohla umřít během těch doteků.
14.10.17, 1. představa
„Víš, že tě chci, proč něco neuděláš? Nevěřim, že tě vůbec nepřitahuju.“
„Nevím co,“ řekl, trošku zaskočen.
„Třeba tohle.“ Zatlačila mu dlaněmi na hrudník, až se zády dostal ke zdi. Ruce přitiskla těsně vedle jeho těla z obou stran, tak, že se ho lehce dotýkaly.
Očima se zabodla přímo do těch jeho. Byla rozčilená, divoká a agresivní. Cítil se nesvůj, ale pohled jí oplácel. Nebyl si jistý, jak to bude pokračovat. Ona také ne. Nedokázala si udržet tu bojovnost. Ač ona byla útočníkem, začala se zase rozpouštět v jedho očích a měknout. Přesto kontakt neporušila. Bojovala sama se sebou.
Všiml si, že se něco změnilo. Už se nemračila. Ramena jí poklesla dolů a rysy ve tváři změkly. Jeho pohled byl čím dál jistější. Bylo mu jasné, že ta agresivita byla jen slupkou, za kterou se schovává její pravé já. Počkal, až měl jistotu, že je to on, jehož oči svazují, nikoliv ona. Jemně ji chytl za boky, otočil, a vyměnil si tak s ní pozici. Lehce pootevřela rty. Cítila se zranitelná, nejistá, ale byla přesně tam, kde toužila být.
Pohladil ji dvěma prsty po tváři a lehce jí nadzvedl bradu. Zaváhal, jestli to udělat, nebo ne.
Věděl, že pokud to neudělá teď, už nikdy k tomu nebude mít příležitost.
Udělal to? Políbil ji?
2. představa
"Tys mi vzala tričko?" řekl napůl pobaveně, ale přísně. Na půl pusy se usmíval a v očích měl výzvu. Vypadal vyšší než doopravdy byl.
"Jo," odpověděla ještě docela sebejistě, se zvednutou bradou. "můžu si ho nechat?" usmála se s provinilým pohledem. Až moc si uvědomovala, jak provokativní ten dotaz je.
"Na co ti bude?" koutek mu cukal v úsměvu, přesto z něj stále vyzařovala autorita.
Nadechla se, sklopila oči a začala jimi těkat po okolí. Nevěděla, co na to říct. Pravda byla moc intimní, i když asi zřejmá.
"Vrať mi ho." Natáhl ruku, aby svá slova podpořil. Snažil se udržet vážný výraz, i když mu to moc nešlo. Bavil se.
Hrklo v ní. Přece si ho fakt nevezme zpět? Když už ho má schované? To by neudělal. Smutně k němu vzhlédla. "Musím?"
"Ano" usmál se. Ale věděla, že jeho slovo je definitivní. Pomalu došla k batohu, vytáhla jeho tričko a vrátila mu jej. Než ho pustila z ruky, podívala se mu přimo do oči, a rošťácky řekla: "Jednou mi ho ale dáš, že?"
"Možná." Odpověděl s pohledem, který jasně říkal, že pokud ano, tak bude on tím, kdo se tak rozhodne.
1.3.18 realita
"Musíš." Přeběhl mi mráz po zádech, až jsem se při tom lehce narovnala. Srdce se na moment zastavilo zároveň s dechem, a pak prudce natáhlo další krev, rozlévající následným mohutnym výstřikem teplo do všech částí mého těla. Usmála jsem se jako zhypnotizovaná.
Chvíli jsem váhala, jestli to přijmout. Mravenčily mi prsty, cukalo to ve mě, ale má provokatérka mi to zatím nedovolila.
"Proč? :)" odvětila jsem.
"Protože to říkám." Horko začalo rytmickým tepáním proudit přímo do intimních oblastí. Před očima jsem viděla jeho sebevědomý úsměv, sebe, jak k němu zespod oddaně vzhlížím, a tak moc jsem chtěla říct ta správná slova. Byla jsem znovu ztracená, zase v jeho moci.
Kdyby tak věděl, jak jen tímto na mě působí, asi by to nenapsal. Nebo ano? Líbila by se mu tato hra s mocí?
30.7.18 sen
Seděla jsem někde u stolu, blízko vedle něj, a dotýkala jsem se svým kolenem jeho. Zaujatě jsme sledovala něco před nama, už nevím co. Mohla to být i televize. Kolenem jsem se ho dotkla nejdřív náhodou, ale pak jsem ho tam úmyslně nechávala. Cítila jsem se příjemně.
Byla mi trochu zima a z jeho těla šlo teplo. Po chvíli někde za sebou vytáhl deku, sehnul se a dal mi ji kolem noh. Kraj deky hodil i přes svoje chodidla. Vděčně jsem se na něj usmála, a přitiskla se na něj nohou víc. On promotal svoji kolem mé. Bylo to, jako bysme se drželi. Dál jsme sledovali to před náma, ale já už se na to moc nesoustředila. Vnímala jsem proud tepla co šel z jeho těla do mojeho, rychlost bušení mýho srdce, a okamžitou změnu dýchaní na rychlejší a povrchový.
Po nějaké době mě objal kolem ramen. Vnímala jsem celou plochu dlaně, ze které opět šlo příjemný teplo. Podívala jsem se na něj, on na mě. Sklonil se a lehce mě políbil na rty. Chtěla jsem víc. Dráždil mě lehkýma polibkama a já se snažila jeho rty nepustit. Probudil ve mě divokost a pak jí nedovolil aby se projevila. Zkusila jsem přidat jazyk. Lehce, při setkání rtů, pak víc. Káravě se na mě podíval. Nadzvedl obočí a usmál se napůl pusy "Tak ty to chceš s jazykem?!"
Nejsem si jistá, jak to v tom snu přesně řekl, ale vyznělo to, jako bych ho tím pobouřila. Po jeho větě jsem se zastyděla a sklopila oči. Chvíli mě v tom nechal, ale pak mi zvedl bradu, a začali jsme se konečně líbat pořádně.
No a pak jsem se probudila. Škoda :)