OSUD
Nevěděla jsem to,jen tušila.
Však bylo to silné a já cítila,
že dlouho už to milosrdné nevědomí trvat nebude.
Cítila jsem jak mi srdce vystupuje z těla,
procházejíc pevnou zdí jež mezi námi byla,
chvějíc se nedočkavostí,touhou.. a vášní.
Má duše byla připravena,proletět skrze alkohol
vdechnout jeho vůni,obejmout ho,ač je na mol,
byla ochotna vlastní záhubu riskovat.
Ke hvězdám vdechujíc krutý bol,mysl mě chtěla varovat,
však byla potlačena.
něčím- něčím co mohla být láska.
Však stalo se ,v den který měl být osudným,
vzala mi ho jiná kráska-
- Markétka
Bolelo to,snad až moc to bolelo!
Oči jsem si vyplakala,
sobě věřit přestala,
mé tělo po jeho dotecích volalo..