K - část druhá
Chvíli jen tak ležela a pomalu se opět dostávala do reality. Co se to právě stalo?! Myšlenky se jí bouřily v hlavě, byla plná emocí. Trošku se upravila a sykla bolestí, když se dotkla své odřené ruky. Pomalu šla ke kraji lesa, kde už na ni čekal *2. Bylo jasné, že musí zapracovat na spolupráci, aby si opravdu chránili záda. Nic neříkal, ale všiml si že nemá meč a že bojovala. Asi byl překvapený, že je živá. Věděla, že se bude muset pro meč vydat do nepřátelského tábora. Půjde sama, nebo jí *2 pomůže? Vydali se zpět na základnu, kde měla proběhnout další porada s vůdcem. Tuhle noc měli spát v táboře. Několik lidí se vracelo z pohřebiště, kde vždy po zabití zůstávali až do konce jedné etapy. Rozdělili si hlídky a šli spát.
Oheň dohoříval a ona přemýšlela o tom, co se stalo. Rozhodla se, že pro meč se musí vydat sama.
Teď hned. Dokud všichni spí, dokud i ON spí. Snad. Je to jen jejich věc, a nebude ohrožovat ostatní svojí chybou. Hlídka sledovala okolí hradu a ostatní spali. Vyplížila se k lesu a splynula s tmou. Zvedla se až mimo dohled hlídače a pomalu, tiše, se vydala na opačnou stranu hradu, do nepřátelského tábora. Stále byla ve střehu. Nevěděla, kde budou mít hlídače protivníci. Pak ho uviděla. Nevypadal, že by očekával nepřítele, ale raději stejně šla oklikou, aby si jí nevšiml. Lehla si na zem do trávy a pomalu se plížila ke spícím nepřátelům. Byl to velký risk, kdokoliv se mohl probudit a chytit ji. Musela najít jeho, meč bude mít určitě u sebe. Pátrala po něčem známém, moc toho neviděla. Přikrčila se do dřepu. Hlídač se díval opačným směrem. Někdo se pohnul. Podívala se tím směrem, připravena utéct. Byl to on. Nadzvedl se na lokti a díval se přímo na ni. Očekával ji. I v té tmě měla pocit, že jeho oči svítí. Hrklo v ní. Zaváhala. Když uteče, všechny probudí, on nevypadal že by se chystal ji prozradit. Jen ji sledoval. Pak malinko nadzvedl její meč, jako by jí ho nabízel. Přimhouřila oči a měla chuť se na něj vrhnout. Zkontrolovala očima hlídače. Stále se díval na opačnou stranu. Cítila ten vyzývavý pohled, nemohla odejít a ukázat, že se bojí. Představa tajné krádeže vlastního meče se vytrácela. Co udělá, pokud se přiblíží? Kdyby ji chtěl prozradit, už to mohl dávno udělat. Chce pokračovat ve své hře. V té, jejíž pravidla zatím neznala. Pomalu se přibližovala, stále mu hleděla do očí, připravena reagovat na jakýkoliv jeho pohyb. Počkal, až byla u něj. Uchopila svůj meč a škubla s ním. V tom se hlídač otočil a šel pomalu směrem k spící družině. Zazmatkovala, když si toho všimla. Přikrčila se a malinko couvla. Zatím ji mohl jen tušit, ale jestli se přiblíží, určitě pozná, že tam je navíc. *1 poodhrnul deku. Pochopila, že jí nabízí úkryt. Bouřilo se to v ní, zuřila, chtěla mu dát pěstí a utéct, ale zároveň věděla, že musí být co nejvíc zticha a v klidu, aby se nestala zajatcem nepřátel.
Hlídač se blížil. Kousla se do rtu a svalila se k *1 pod přikrývku. Zády byla přitisknutá na jeho tělo, pod sebou měla svůj meč a deku přes hlavu. Zavřela oči a přemýšlela. Co bude za ten meč chtít? Schoval ji. Hrají teď dvě hry naráz, a ona musí dávat pozor na děj obou dvou současně. Objal ji kolem pasu a přitiskl si ji víc k sobě. Přestala na chvíli dýchat. Chytla ho za zápěstí a snažila se mu ruku odtáhnout. Trošku povolil a ona se otočila čelem k němu. Poodhrnul deku, hlídač se opět vzdaloval od tábora. Díval se na ni s vítězným úsměvem, pobaveně. Položil jí dlaň na tvář a prudce se převalil tak, že ležela pod ním. Otočil jí hlavu do strany, pohladil prstem cucflek, který jí udělal před pár hodinami. Místo bylo ještě citlivé. Snažila se vykroutit a odstrkovala ho od sebe. Pustil jí bradu, druhou rukou vjel po krku výš a chytil ji za vlasy. Zaklonil jí hlavu až malinko vyjekla. Věděla že musí zůstat potichu. Volnou rukou jí stáhnul výstřih a vzal do dlaně její obnažené ňadro. Zaryla mu nehty do ruky, co nejvíc to šlo Čím víc tlačila, tím silněji on tiskl v pěsti její vlasy a táhl jí hlavu víc do záklonu. Vzdala to jako první. Jakmile povolila stisk, on povolil též. Netroufala si to zopakovat. Ňadro jí však z ruky nepustil. Sklonil se a kousl ji do bradavky. Prohnula se v zádech jako luk, stiskla rty aby potlačila zvuk co se jí dral z hrdla. Začal sát a občas znovu skousl. Jak dlouho tohle může vydržet? Zavlnil se a otřel se tak o její intimní místo. Snažila se zklidnit a chvílemi přemýšlela nad útěkem. Její tělo ji zrazovalo. To se mu odevzdá tak snadno? Vytáhl jí druhé ňadro a začal si s ním hrát. Opřela se mu rukama do hrudi, ale byla moc slabá, aby tím něčeho dosáhla. Posunula ruce výš, chytla ho kolem krku a palce mu zatlačila mezi klíční kosti. Zabralo to. Chytil ji za zápěstí. Tím jí najednou uvolnil vlasy i ňadro, ale zalehl ji plnou vahou svého těla. Odtrhl ruce ze svého krku a prudce je přitlačil do země vedle její hlavy. Byl naštvaný. Cítila z něj zlobu, a trošku se bála. Pustil jí jednu ruku a začal šátrat někde vedle deky. Neodvažovala se volnou rukou pohnout, zrychleně dýchala a přemýšlela co asi hledá. Brzy to zjistila. Vytáhl otevírací nůž, a než stihla cokoliv udělat, pootočil se z ní a rozřízl jí vrchní část oděvu až k pasu. Otočil ji, a strhl jí zbytky z těla. Chtěla utéct. Bylo jasné, že takhle už dlouho v utajení nezůstanou. Byl moc divoký. Dřív či později se někdo probudí, nebo si hlídač všimne. Nadzvedla se na loktech a rozhlédla se po okolí. Někdo byl vzhůru. Seděl na kameni a sledoval je. Mlčel. Když se střetla s jeho pohledem, usmál se. Zalapala po dechu a padla zpět k zemi. Tváře jí hořely. Jak dlouho už je sledoval? Zrovna on? V nepřátelském táboře? Cítila se malinká a zranitelná, nejraději by se vnořila do země a zmizela. Chtěla pryč. Nahmatala pod sebou svůj meč, a čerpala z něj sílu. Bude respektovat pravidla hry, když začal hrát svoji vlastní? Rozhodla se to zkusit. Nic jiného jí nezbývalo. Když ji otáčel zpět na záda, stále držela svůj meč. Otočila jej, a v tom malém prostoru co mezi nimi byl ťala. Kobercová část mu přejela po břiše. Zarazil se. Nečekal takový zvrat. Zuřivost z jeho očí pomalu mizela. Pár vteřin ji jen zkoumavě hypnotizoval očima a pak to přijal. Oddechla si, ale úleva netrvala dlouho. Usmál se, byl podle hry mrtvý. Padl na její tělo a nehýbal se. Byl sakramensky těžký. Fixoval ji k zemi tak, že nedokázala utéct. Málem zapomněla na diváka. Všiml si co se stalo. Přistoupil k nim, pozvedl svůj meč a pomalu, symbolicky jím přejel po jejím hrdle. Zoufale se na něj dívala. Ve 3 ráno byli na 100% mrtví jen oni dva. Podle hry se měli přesunout na pohřebiště, a tam zůstat, než jim bude umožněn návrat do hry. Tedy do konce noční etapy.
Zvednul se a natáhl ruku aby jí pomohl vstát. Ignorovala to gesto. Omotala si kolem těla jeho pokrývku a také vstala. Pobaveně se usmíval, *3 také. Zamával jim. *1 vyšel směrem k pohřebišti a ona ho následovala. Pár lidí již probudili, takže do rána budou vědět všichni co se stalo. Snad si ti dva ponechají jisté detaily pro sebe. Až do rána měli zůstat sami na místě, kudy nikdo nechodil. Moc se jí to nezamlouvalo. Možná ale konečně zjistí, kam to směřuje.
Pohřebiště byla vlastně taková ohrádka, na odlehlém místě v lese. Když tam došli, sedli si na zem asi dva metry od sebe. "Měla by ses trochu vyspat," řekl jí s úsměvem, když ho probodávala nedůvěřivým pohledem, s rukama pevně zkříženýma na hrudi. "To určitě," odsekla. "Myslím to vážně," řekl, lehnul si a zavřel oči. Zůstala sedět a dál ho sledovala. Přemýšlela co dělat. Zdálo se, že vážně usíná. Čím dýl ho sledovala, tím klidnější byla. Vypadal najednou téměř neškodně. V hlavě jí problikávaly vzpomínky na to, jak ji přepadl, i jak ji donutil vlézt k němu pod pokrývku. Mimoděk zvedla deku, kterou měla kolem sebe a zabořila do ní nos. Ta horkost jeho těla... měla chuť se k němu znovu přitisknout, lehnout si vedle něj. Chtěla ho znovu cítit jeho tělo na svém. Začínalo svítat. Měla asi dvě hodiny na to, trošku si odpočinout. Nehýbal se. Snad opravdu spí. Pomyslela si, a ulehla do trávy. Kus deky si ohrnula přes loket a dala pod hlavu místo polštáře. Několikrát ještě otevřela oči a zkontrolovala ho, než si dovolila usnout.
Probudila ji dlaň bloudící po jejím břiše. Ležel jí za zády, deka byla zmuchlaná někde u její hlavy. Nehýbala se. Nechtěla aby věděl, že je vzhůru. Hladil ji po břiše, občas rukou vyjel k ňadrům a lehce je mačkal v dlani. Líbilo se jí to. Váhala, jestli otevřít oči a narušit to. Posunul ruku z ňadra až na její krk, lehce stiskl a pokračoval až k čelisti. Uvědomila si, že pod jeho dotekem sama zaklání hlavu a prohýbá se v zádech, jak to na ni působilo. Musel vědět, že je vzhůru. Otevřela oči a otočila se na záda. Rukama si bleskově zakryla ňadra. Usmál se jako vítěz. Přetočil se na ní. Zalapala po dechu a srdce jí začalo zběsile tlouct. Byl do půl těla svlečený, určitě ne jen tak ze solidarity. Zajel jí rukou pod kalhoty, které stihl povolit zatímco spala. Stiskla stehna co nejvíc k sobě, rukama se zapřela o zem a snažila se z pod něj vyplazit. Když to nešlo, opřela se mu dlaněmi vší silou do hrudi. Provokativně rukou v jejím rozkroku pohnul a posunul ji tak níž. Zaryla mu nehty do prsou. Klekl si, chytil ji za boky, otočil ji na břicho a rázně z ní strhl kalhoty i se spodním prádlem. Nadzvedl ji tak, že reflexně přikrčila nohy kvůli rovnováze, a nechtíc se tak dostala do pozice, ve které ji chtěl mít. Naklonil se nad ni, aby se nemohla zvednout. Jednou rukou se jí opřel o záda a druhou ji chytil za vlasy. Přerývaně dýchala a nebyla schopna ničeho. Vnímala jak je její obnažené pozadí nalepené na jeho prozatím zahalené mužství. Vnímala sílu jeho velké dlaně na svých zádech, která nepřipouštěla žádný odpor. Vnímala i vlhkost ve svém klíně, která jasně prozrazovala, že její tělo to chce. Přitáhl si ji za vlasy blíž, opřel si loket o její ramena a druhou rukou začal prozkoumávat její citlivé místečko. Vlhkost mu stékala po prstech, a za chvíli klouzal každý záhyb její mušličky. Perlička ztuhla, a pokaždé, když se jí dotknul, musel na ni víc nalehnout aby se mu nevyškubla. Dlouho to nevydržel, vytáhl ho a zasunul do ní, jak nejhlouběji mohl. Z hrdla jí unikl vzlyk, který byl chtíčem i zoufalstvím, touhou, i bezmocí. Nejdřív si pomalu vychutnával celý pohyb, od špičky žaludu, přes uzdičku až po samotný kořen penisu. Záda jí tlačil dolů, aby se mu její zadek líp nabídl. Postupně zrychloval, až přirážel zběsilou zvířeckostí. Nedýchala. Cítila, jak se uvnitř svírá. Natáhla ruce před sebe, zaryla prsty do trávy, a prohýbala se v zádech víc a víc. Chtěla dát nohy od sebe, ale napůl svlečené kalhoty tomu bránily. Zapomněla kde s kým je, a dokázala vnímat jen tu bouři ve svém klíně. Najednou ho vytáhl, otočil si ji na záda, stáhl z ní zbytek oděvu a uvolněné nohy jí zvedl nahoru. Byla trošku mimo sebe na to, aby se ještě bránila. Přesto když otevřela oči a dívala se do těch jeho chladně modrých, daleko od sebe, semknuté rty, hranatou čelist... měla trošku strach.
Opřela se mu dlaněma o hruď, tlačila ho od sebe. Kotník jedné nohy měla opřený o jeho rameno, druhá noha se jí svezla po jeho nadloktí. Znovu zrychloval přírazy. Rukou vyhledal její bradavku a silně ji zmáčkl mezi prsty. Kousla se do rtu a prohnula se v zádech jako by mu svá ňadra nabízela. Promnul bradavku a zatáhl za ni, než začal věnovat pozornost té druhé. Zasténala. Chtěla to, a nechtěla zároveň. Vjel jí rukou do vlasů a stiskl tak, že se musela zaklonit. Vnímala jak zrychluje, pak ho párkrát zasunul pomaleji a silněji, co nejhlouběji mohl. Cítila jak uvnitř ní pulsuje. Spustil jí nohy dolů a zalehl ji svým tělem. Byl zpocený, zadýchaný. Zavřela oči a vnímala tlukot jeho srdce. Ostýchavě mu položila ruce kolem pasu, a čekala, až se jim zklidní dech.
Pootočil se na bok a postavil se. Automaticky sáhla po dece a zakryla se. Pobavilo ho to. Viděl z ní už úplně vše, přesto cítila potřebu se zahalit.
Pomalinku se oblékal. Věděl, že ho pozoruje. Nespěchal, a nechal ji ať si ten pohled vychutná. Když byl hotový, přidřepl si k ní a natáhl se pro deku "Tohle si beru." zlomyslně se usmál. Nepustila ji. "To nemůžeš!" řekla bojovně ale hlas se jí v obavě chvěl. "Můžu." pronesl klidně, naklonil se a políbil ji na čelo. Síla ji opustila, nechala si deku vytrhnout z rukou a dívala se jak odchází.